Perdomo Cigars

Naše výrobní zařízení tvoří plantáže, skleníky, sušárny, fermentační sklady, oddělení výběru a třídění, výrobní zařízení, kde probíhá balení doutníků, nejmodernější truhlárna a prvotřídní balicí provoz. Každé z těchto oddělení je oddáno kvalitě, jakožto naší nejvyšší prioritě.

 

"PERFECTION IS THE GOAL. EXCELLENNCE IS MERELY TOLERATED."

PERDOMO CIGARS je jediný výrobce doutníků, který ve Spojených státech u všech svých značek plně absorbuje represivní federální spotřební daň SCHIP, a budeme v tom pokračovat. Jakožto rodinný podnik udržujeme naše ceny na stejné úrovni a v některých případech jsme je i snížili, aby byly extrémně konkurenceschopné. Naším cílem je nadále nabízet prémiové doutníky nejvyšší kvality za dostupné ceny.

TABACALERA PERDOMO vyrábí jedny z nejvyhledávanějších ručně vyráběných doutníků, které po celém světě stanovují standard kvality a chuti. Naše tabákové výrobky jsou dobře vyzrálé a mají komplexní chutě, které milovníkům doutníků nabízejí bohatý a uspokojivý zážitek z kouření.

Estelí je dnes v doutníkovém světe jedno z nejdůležitějších ohnisek pěstování tabáku a výroby prémiových doutníků. Nachází se tři hodiny cesty autobusem od hlavního města Mangui. Valná většina důležitých doutníkových firem z Nikaragui zde buď sama vyrábí, nebo si alespoň nechává vyrábět své doutníky u renomovaných výrobců. Dříve malé ospalé městečko vyrostlo během několika málo let v město s téměř sto čtyřiceti tisíci obyvateli kde je téměř nulová nezaměstnanost.

Perdomo Cigars – Tabacalera Perdomo je stoprocentně vertikálně integrovaný výrobce. Každý krok výroby je plně pod kontrolou společnosti zaměstnávající 4000 lidí. Jinak řečeno, všechny důležité kroky (přípravu tabákových semen, pěstování tabákových rostlin, sklizeň, sušení, fermentaci, staření tabáku, dokonalé rolování doutníků, vlastní výroba nádherných cedrových krabic, finální třídění a expedici) jsou pod dohledem a kontrolou kmenových zaměstnanců rodinné společnosti Perdomo. To o sobě může říci jen několik málo výrobců na světě.

Velikost firmy, dokonalost zpracování a důraz na každý detail jsou zajímavé v kontrastu s faktem, že ještě v roce 1991 společnost neexistovala. Nick Perdomo jr., její zakladatel a majitel, byl zaměstnán jako dispečer letového provozu na mezinárodním letišti v Miami. Ještě předtím sloužil vlasti jako příslušník námořnictva Spojených stůtů na letadlové lodi. Teprve v roce 1992 začal společně se svým otcem Nickem Perdomem Sr. a manželkou Janine oživovat po nocích v malé dílně rodinnou doutníkovou tradici, která byla násilně přerušena nástupem Fidela Castra k moci. Rodina Perdomo totiž pochází z Kuby. Dědeček Silvio Perdomo pracoval od roku 1936 jako torcedor (balič) pro Partagas. Jeho syn Nick sr. to dokonce dotáhl až na ředitele v továrně H. Upmann, ale příchod revolucionářů znamenal konec starých časů. Při pokusu o opuštění vlasti byl Nick Sr. těžce postřelen a dědeček Silvio zajat a na dlouhých 14 let uvězněn. Nick Sr. se dobrodružně, za pomoci katolické církve, nakonec dostal do Spojených států, kde se usadil a začal nový život. Pokračování rodinné tradice výroby doutníků však muselo počkat až do roku 1992, kdy v prvním roce vyrobili devět tisíc doutníků pro své přátele a první zákazníky. Nickům otec opakoval synovi, že je blázen když chce opustit dobře placené místo na letišti a naplno se věnovat doutníkům. Když Nick Jr. přišel za otcem, že prodal svůj první milion doutníků, otec uznal, že možní není zas takový blázen jak si myslel. Dnes, po více 27 letech, činí produkce Perdomo více než 25 milionů skvělých ručně vyráběných doutníků a patří mezi největší společnosti v oboru. To je skutečný americko-kubánský sen.

Sazba. Skleníky. Farmy. Curing Barns - Casa del tabaco

Semínka, co do velikosti menší než maková, jsou získávána ze zvláště silných rostlin, tzv. Alfa plants. „Materiál“, který se po dozrání květu tabákové rostliny vysype z tobolek je přísně tříděn. Používají třístupňové síto, na kterém vybírají jen ta nejlepší, nejzdravější, tvarově nejrovnoměrnější semínka.

Ostatní semínka by se dala prodat – malá plechovka i za deset tisíc dolarů, ale přesto jsou pálena. Není v zájmu společnosti, aby jejich semínka, byť ta defektní, používal ještě někdo jiný. Perdomo investuje do nejvyšší kvality už od prvního momentu života budoucí rostlinky. Věří, že žádný krok procesu nesmí být podceněn. Jen to je cesta ke skvělým doutníkům.

Do plastových sazenicových přepravek kde je 96 pozic je dána směs substrátu obsahující kanadskou rašelinu, rýžové slupky a světe div se – červí exkrementy jako hnojivo. Do každé z pozic v přepravce je speciálním vakuovým přístrojem přeneseno přesně 96 malých tabákových semínek. Jedna pozice, jedno semínko. To je velká technologická výhoda oproti ostatním producentům. Tradiční metoda je smíšení sadby s vodou v zahradnické konvi a zalití připraveného záhonu. Rostlinky rostou jedna přes druhou, bojují o živiny a sluneční svit, dokonce se často do sebe zapletou kořenovými systémy a při přesazování jsou šokovány a poničeny. „Perdomo způsob“ je oproti tradiční metodě šetrný a vysoce efektivní. Klíčivost se pohybuje kolem devadesáti osmi procent. Každá rostlina tedy roste zvlášť, nebojuje o živiny ani světlo. Automaticky zavlažované skleníky poskytují po tři týdny ideální prostředí a rostliny tabáku prospívají od prvního dne svého 107 dní dlouhého života. Za tři týdny jsou sazenice natolik silné, že mohou být přesazeny na farmy. 

Perdomo má své farmy přímo v Estelí, například věhlasnou Lot 23 nebo Natalie, dále pak na severu v regionech Condega a Jalapa. Jednou z nejnovějších oblastí, kde se začíná pěstovat tabák, je ostrov Omethepe. Perdomo pěstuje na neuvěřitelných 320 hektarech a jednotlivé regiony se od sebe liší půdní strukturou a klimatem. Tota diverzita umožňuje pěstovat tabákové rostliny s různými vlastnostmi a hlavně chutěmi, které poté potřebujete k blendování doutníků. O každé farmě je dokonalý přehled díky detailní analýze půdy, satelitním snímkům pozice a sklonu lokalit pro pěstování a chemickým rozborům půdy. A to platí téměř pro každý čtvereční metr daných plantáží. Proč tolik povyku kolem polí? Kompozice půdy bude totiž určovat složení hnojiv, sklon se sleduje kvůli plánu zalévání. Perdomo využívá moderní technologii zavlažování, kdy je ke každé rostlince přiveden zdroj vody a živin. V Estelí po celou sezonu neprší, což je od listopadu do dubna. To je velmi výhodné pro zdravé tabákové listy. Kapky vody totiž smývají oleje a minerály z listů a působí i jako malé lupy, kterými slunce vypálí do listů tečky bez chlorofylu nebo list propálí zcela.

Mimo počáteční transplantaci rostlin strojem na farmu je vše vykonáváno ručně, jelikož další mechanizace by stlačovala půdu a rostliny by neprospívaly. Také orba půdy probíhá zcela tradičním způsobem, párem volů. Ti jsou cvičeni, aby neponičili chůzí rostliny. Hnojení, pletí, zaštipování slepých výhonků, odstranění květu a postupná sklizeň listů od spodních pozic (priming) je těžká a zdlouhavá ruční práce, bez které není možné sklidit prvotřídní, nádherné listy. Na farmách máte možnost v jednu chvíli vidět malé rostlinky i dospělé velké rostliny v den sklizně. Farmy se osazují postupně, přesně dle harmonogramu. Vše definuje kapacita tzv. Curing Barns, obřích stodol velikosti menšího fotbalového hřiště, kde okamžitě v den sklizně začíná proces sušení listů. Ten bude probíhat 40 až 60 dní (podle druhu listů). Nesmí se ale stát, že předchozí sklizeň není dosušena a nová čeká na poli a přezrává. Vzhledem ke zkušenostem Nicka Jr. u vojenského námořnictva a jako dispečera letového provozus je vše skvěle naplánováno, řízeno a kontrolováno.

Curing Barns jsou obyčejné, podlouhlé dřevěné stavby s mnoha okenicemi a hliněnou podlahou, vyplněné důmyslnou dřevěnou konstrukcí. Na tu budou zavěšeny tyče s právě sklizenými tabákovými listy. Už zde jsou listy přesně tříděny podle primingu, typu rostliny, místa na farmě a kvality samotného listu. Základním pravidlem je, že Volado listy, tedy listy nejníže na rostlině, se u Perdoma nepoužívají. Odtrhnou se a nechávají se ležet na zemi. Nepoužívají se z důvodu, že se během svého životního cyklu dotýkaly země a značně to ovlivnilo jejich chuť. Stodolu naplňuje nádherná rostlinná vůně, aroma čerstvých i téměř dosušených listů je úžasné. V průběhu tohoto procesu se mění barva listu ze zelené na hnědou. Částečně, ne zcela, se odstraňuje vlhkost z listů a především z centrální žíly. Vše ale stále přirozeně, bez urychlovaní „pokročilými“ metodami za použití klimatizace. 

Až když to člověk vidí na vlastní oči, začne chápat a zároveň být šokován složitostí, a všudypřítomným důrazem na kvalitu při tvorbě jedněch z nejlepších doutníků vůbec.

Třídění. Fermentace. Aging.

El Monstro – tak říkají továrně místní továrně společnosti Perdomo pro její velikost. Je cenné především to, že návštěvníci mají možnost vidět z výroby úplně vše. V jiných zemích nebo výrobnách veškeré procesy ukázat nemohou nebo nechtějí. Opakem je tomu u Perdoma.

Třídění listů. Třídí se podle regionů, kde tabákové listy rostly (Estelí, Condega, Jalapa), odrůd tabáku (Corojo, Criollo….), primingu (pozice listu na rostlině – Seco, Viso, Ligero), velikosti listů (velká, střední, malá) a jejich kvality (A, B, C). To představuje 216 různých sort. Jen tak je možné zaručit v průběhu let stejnou chuť a aroma u jednotlivých blendů. Těmto složitým procesům výroby, včetně fermentace, šéfuje Aristides Garcia, skvěle vypadající zralý muž, kterému bychom stěží hádali 85 let. Kubánec, který celý život pracoval ve stejném oboru v rodné zemi, je živoucí legenda. Provede vás postupy zpracování ve fermentačních halách, ve kterých se děje důležitá proměna tabákových listů. Ve svazcích po 50 jsou listy uloženy do velkých balíků o velikosti 4x1, tzv. pilones. Zde, pod dohledem a neustálým měřením teploty uvnitř balíku, listy fermentují a zbavují se čpavku či jiných nechtěných látek. “ist mění svou barvu a zbavuje se také nikotinové síly. Jakmile teplota uvnitř dosáhne 36 ˚C musí být pilony rozebrány, listy provětrány a přeskládány. Vyšší teplota by zničila enzymy a proces fermentace ukončila. Tato fáze může trvat až tři roky a je naprosto zásadní pro chuť a aroma tabáku a jeho schopnost pravidelně hořet. Každého návštěvníka zaujme nádherná vůně i textura tabáku. Některé voní jako chleba, jiné jako pepř, další jako koňská kůže. Mají pružnou strukturu a krásnou barvu a je to velice zvláštní metamorfóza.

Jakmile je tabák správně profermentovaný, pilony se rozeberou, listy se znovu přetřídí, lehce prosuší a zabalí do velikých balíků, které se umístí na dlouhé roky do skladu, tzv. tabákové banky. Dokonale klimatizovaný, zavlhčovaný a organizovaný sklad obřích rozměrů obsahuje zásoby tabáku na osm let stále stoupající produkce. To je velká hodnota a mimořádná výhoda pro produkci širokého portfolia Perdomo doutníků. 

Výroba krabic. Blending. Balení doutníků. Candy Store. Třídění. Expedice.

Výroba krabic – truhlárna. Obrovské kmeny španělského cedru se nejprve rozřezají na prkna, vysuší a pak se během několika dnů přemění na nádherné řemeslné krabice na doutníky. Společnost Perdomo chce být soběstačná i v oblasti obalů. Nároky, které klade na zpracování a design jsou opravdu veliké. Proto se Nick rozhodl dělat vše ve vlastní dílně. Doutníky se k zákazníkům dostávají v opravdu krásných cedrových boxech a za každý pokácený strom společnost vysazuje strom nový.

Srdcí výroby doutníků je místnost zvaná „La Galeria“, kde pracují baliči. Než se sem však tabák dostane, projde nejdříve přípravnou tabáku. Tam se balíky přivezené z „banky“ nejdříve opatrně rozbalí. Listy se následně zavlaží na správnou úroveň vlhkosti, protože v balících jsou relativně suché a tzv. spí. Odstraní se z nich centrální žíla a znovu se roztřídí. Vybrané listy poté procházejí ještě „barrel agingem“. Je to stará kubánská metoda, která pomůže sjednotit barvu i aroma těchto nejlepších listů. U doutníků Perdomo jsou dostařované v sudech po bourbonu všechny krycí listy a u vybraných brandů, jako je třeba Double Aged Vintage, veškerý tabák doutníku. Poté jen několik málo lidí, kteří znají recepturu pro daný blend, rozdělí tabák do balíčků, které si u okénka nafasuje „bunchero“. V Nikaragui se při balení doutníků pracuje v tandemu dvou lidí. Zmiňovaný bunchero – obvykle muž, který připravuje vnitřní konstrukci doutníku (výplň – filler a vázací list – binder) a rolera, zpravidla žena, která aplikuje krycí list a čepičku (wrapper a cap). 

 

Rozlehlá místnost La Galeria vypadá jako obří školní třída, kde za pracovními stoly, které připomínají stará školní škamna, sedí dvojice baličů. Občas se bunchero zvedne a jde dozadu k okénku pro nový balíček tabáku. Ten obsahuje listy přesně na padesát doutníků. Baliči znají tvar, který připravují, ale nevědí nic o složení – blendu. Po zpracování všech listů zbyde dvojici k odevzdání padesát naprosto identických doutníků. Pověsti, že lze leckde koupit něco, co baličům zbylo, nebo co propašovali z práce, jsou zde naprosto liché. Ve výrobě je vše spočítané do posledního listu. Pokud je náhodou jeden poškozený, vrací se v okénku a odepíše se ze seznamu. 

Bunchero s velkým zapáleným doutníkem v ústech vytvoří „bunch“, výplň a vázací list ve tvaru budoucího doutníku. Listy roluje do ruličky, této metodě se říká entubado. Ta je sice nejpomalejší, ale zaručuje nejlepší tah doutníku. Výroba každého baliče je omezena na čtyři sta kusů denně kvůli zvolené metodě a možné únavě lidi. Zabraňuje se tak kazovosti doutníků. Hotové bunche muž vkládá do dřevěné formy s deseti prolisy. Po naplnění všech forem polotovar přiklopí totožnou formou a vložil na 20 minut do ručního lisu. Tam doutník získal kýžený tvar. Poté následuje kritický okamžik, kdy před přidáním kdycího listu putují doutníky na draw test, test tahu. Vakuové přístroje jsou přesně kalibrované a dále pustí pouze výrobek s perfektním tahem.

Kolik jen si milovníci doutníků koupili drahého kuřiva, které po několika minutách jejich urputné snahy jen hodili do koše. Špatný tah je tou nejvíce frustrující zkušeností, kterou může kuřák doutníku zažít. Perdomo kontroluje každý jednotlivý doutník, což není zrovna obvyklé v doutníkovém oboru. Po testu tahu se doutníky vrátí zpět ke stolku rolera/rolerky. Ta ocelovým nožem zvaným cheveta vykrojí z nádherných krycích listů jakýsi půlměsíc. Zručné prsty krycí list napnou a narolují na tělo doutníku. Konec listu se lehce namaže pektinem, přírodním škrobem. Poté zbývá vykrojit ze stejného listu čepičku a je hotovo. Padesát doutníků se obalí páskou z papíru. Tomuto balíku se říká „Cuban wheel”, kubánské kolo. To je zváženo a pokud váží víc než stanovuje norma, vše se rozebere a zjišťuje se, který doutník je lehčí nebo těžší. Považte, tolerance je pouhých +/- 1,14 gramu na 1kus (57 gramů na kolo). Doutník, který nevyhovuje, se vyřadí a je poslán na rozbalení. 

Kubánská kola dále putují do velké místnosti, přezdívané “Candy Store”, tedy cukrárna. Je to opravdová nirvána pro „aficionados“, milovníky doutníků. Téměř osm milionů doutníků zde odpočívá a zraje před finální častí výroby. Vůně a pohled na takové množství báječných doutníků je úžasný zážitek. Po minimálně šesti měsících klidu v Candy Storu jsou doutníky dle krycího listu tříděny na škále sedmdesáti dvou odstínů. V každé krabici díky tomu naleznete barevně naprosto identické doutníky. Poté přichází na řadu ruční aplikace prstýnku neboli „bandu“. Každý jeden vyrobený doutník je před vložením do krabice ještě uložen do celofánového obalu. Celofán je vyroben z cedrových pilin z truhlárny a je stoprocentně z přírodních surovin. Je to celulóza, prodyšný materiál, který dobře chrání doutník před poškozením listu a krátce i před vyschnutím. Když celofán zapálíte a po chvilce uhasíte plamen, přivonění k dýmu je úchvatné a krásně voní cedrovým dřevem. 

Prstýnky ozdobené a zabalené doutníky jsou nabaleny do krabic a finálně kontrolovány. Poté jsou vystaveny zmrazení, aby byly zničeny larvy brouka, který s oblibou v humidoru obživne a provrtá vaši kolekci. V tomto případě tedy neplatí známé „nech brouka žít“. 

Tento popis cesty doutníků Perdomo od semínka po krabici Vás má přesvědčil, že Perdomo dělá nejlepší doutníky světa. Ten kdo očekává od doutníku skvělou chuť, aroma, přiměřenou sílu a skvělý tah, to vše najde v doutnících Perdomo na sto procent.

Krátké představení nabídky doutníků Perdomo

Nick Perdomo hovoří a historie rodiny