Co znamená síla doutníku

Abychom vám byli schopni co možná nejlépe vysvětlit pojem síla doutníku, nebo-li cigar strenght, ukažme si nejprve, jak se síla doutníku rozděluje a označuje. Síla doutníku je klasifikována jako mírná (mild), střední (medium) a plná (full). Toto rozdělení ale nemá nic společného s chutí doutníku, jen ukazuje, kolik nikotinu v doutníku obsahuje použitý tabák. Sílou tabáku se myslí celkový účinek na lidský organismus. Jeho sílu pocítíte v žaludku, střevech a jícnu, a to v důsledku žaludečních reakcí na přítomnost dávky nikotinu v těle. Což je velice důležitá informace pro začínající kuřáky. Neexistuje ale žádný způsob, jak poznat sílu doutníku na základě pohledu na krabici nebo na samotný doutník. Nenechte se oklamat mylným přesvědčením, že čím tmavší doutník, tím je doutník silnější, není tomu tak pokaždé. Proto je na místě dobrá rada, vždy se zeptejte prodejce. Každý dobrý obchodník s doutníky by vám totiž měl být schopen poradit.

Nesuďte podle obalu

Například Steve Saka, kterého možná znáte díky jeho práci pro Drew Estate, konkrétně značku Liga Privada, definuje sílu doutníku takto: „Sílu doutníku můžeme označit jako fyziologický dopad doutníku na kuřáka při jeho kouření. Hovoříme zde hlavně o hladině nikotinu, jeho síle a ostrosti.” José Blanco, dříve exprezident E. P. Carillo, dnes spolupracující s Carlitem Fuente ve společnosti Arturo Fuente, je toho názoru, že: „Kuřáci doutníků velmi často zaměňují chuť doutníku s jeho sílou. Síla doutníku je o tabákovém listu, o jeho pozici na rostlině, tzv. primingu. Čím vyšší priming, tím silnější tabák. Právě ty nejvýše položené listy na rostlině zvané ligero se považují za ty nejsilnější, protože jsou na rostlině nejdéle, absorbují nejvíce slunečního svitu, obsahují nejvíce minerálních látek a olejů. Velice důležitou otázkou v síle tabáku je také jeho fermentace. Ta je naprosto klíčová pro kvalitu tabáku při výrobě prémiového doutníku a jeho finálních vlastností a chutí. Protože čím déle je tabák fermentován, tím méně nikotinové síly bude poté obsahovat. Právě fermentací zbavujeme tabák nežádoucích a nepříjemných látek a nikotin je jednou z nich. Dalším velkým omylem, co se týká síly tabáku, je jeho barva. Zde konkrétně hovoříme o barvě krycího listu (wrapperu) na doutníku. Mnoho doutníkových nadšenců se mylně domnívá, že čím tmavší list, tím silnější tabák a tím silnější doutník (stále hovoříme o nikotinové síle doutníku). José Blanco všem doporučuje: “Nikdy nehodnoťte sílu doutníku podle barvy jeho krycího listu.” Jen pro představu, maduro listy, což jsou ty hodně tmavé, olejnaté listy, dodají doutníku sladkost, jemné aroma a komplexitu, ale ne nikotinovou sílu. Převážná většina síly doutníku vychází z jeho náplně, nebo-li filleru.“

Každý výrobce doutníků má určitá kritéria při blendování (míchání) tabáků do daného doutníku, pokud chce, aby výsledkem byl nikotinově silnější doutník. Prvním krokem je vybrat správný druh tabákové rostliny, druhým krokem pak výběr listů z rostliny dle primingu. Pokud chcete vytvořit doutník lehčí nebo střední síly, nemůžete jeho náplň složit převážně z ligero či viso listů. Jedny z nejsilnějších tabáků, které jsou dnes používány pro blendování doutníků jsou Pensylvánský Broadleaf, Dominikánské Piloto Cubano, Honduraské Corojo, Nikaragujský Criollo 98 a Ekvádorská Sumatra. 

Vnímat všemi směry

Jen proto, že v doutníku cítíte kořeněné tóny, nemusí to hned znamenat, že je doutník nikotinově silný. Opravdovou sílu doutníku a rozkrytí všech jeho chuťových zákoutí poznáte, pokud pří kouření dokážete kouř vyfukovat částečně i nosem. Této technice se říká retrohale. Retrohaling je proces vyfukování kouře doutníku skrze nosní dutinu přes zde ukryté čichové receptory. Mnoho kuřáků vám dosvědčí, že chutě doutníku se naprosto změní, pokud se naučíte vyfukovat kouř nosem místo jen běžně používaným výdechem ústy. Je tomu stejně jako u jídla, kdy nemůžete plně ocenit chuť bez vjemu jeho aromat. Až ta správná souhra chuti a vůně vám dá ucelený obrázek. Říká se, že pokud kouříte jen ústy, chutnáte hlavně krycí list. Retrohale vám ale poskytne komplexní chuť vašeho doutníku.

Většina kuřáků rozpozná sílu doutníku jako psychický dopad na lidské tělo. Opravu silný doutník vám může navodit bolest hlavy, bolesti žaludku nebo i lehkou nikotinovou otravu a závratě. Můžete se začít potit a cítit silný chlad, i když venku bude parné léto. Mnoho farmářů pěstujících tabák posuzuje sílu tabáku jeho žvýkáním. Získávají tím pravou sílu z daného listu, nikotin se jim totiž vstřebává do těla sliznicemi rtů a dásní. Měření síly tabáku je považováno za jednu z nejtěžších charakteristik, kterou lze u tabáku rozpoznat. Někdy, když ji rozpozná třeba začínající kuřák, může být už pozdě.

Existuje velice jednoduchá rada, jak se nepříjemných pocitů zbavit. Pokud se dostanete do stavu, že vám doutník neudělá zcela dobře, snězte nebo vypijte něco sladkého. Protože právě cukr v krvi vám pomůže se nepříjemných pocitů zbavit. Uklidní vám žaludek a zažívací systém organismu. Ti z vás, kdo jste měli možnost navštívit výrobce doutníků jste si možná všimli, že spousta pracovníků v těchto továrnách u sebe má vždy něco sladkého. Nejen při kouření, ale i pouhý pobyt v místnosti, kde je spousta dýmu nebo mnoho tabáku samotného, může způsobit mírnou nevolnost.

Jak zvládnout sílu doutníku

Několik užitečných rad, jak se vyvarovat nepříjemným pocitům, kdy vaše hladina nikotinu v tělu již může být vyšší, než je příjemné. Prvním takovým pravidlem je, že byste nikdy neměli kouřit doutník s “prázdným žaludkem”. Vždy je dobré si před zapálením doutníku něco, alespoň drobného, zajíst. Další velice důležitou radou, která je zároveň jedním z “pravidel etikety”, je doutník nikdy nešlukovat. Doutník není cigareta, doutník se kouří pomalu. Udělejte si na svůj doutník čas, popotahujte zlehka a pomalu. Správné potáhnutí z doutníku by nemělo být častější než jednou za třicet vteřin, spíše opravdu pomaleji. Pokud popotahujete moc často, tabák se více zahřívá a dostává se vám tak do těla i více nikotinu. Nemusíte se obávat, pokud vám doutník díky delší přestávce zhasne. Odklepněte popel z doutníku do popelníku a doutník si zapalte znovu. Kuřte tedy pomalu, užívejte si svého doutníku a pohody, která s ním má být spojena. Další radou je, pokud si dáváte doutník již po ránu, začněte den s nějakým lehčím doutníkem. Obzvláště pokud jste se vydatně nenasnídali. Důležitou otázkou je také správné uchovávání doutníku. Co tím myslíme? Jde o správnou vlhkost ve vašem humidoru. Pokud máte vlhkost nižší, než je pro doutníky doporučována, doutník bude sušší, bude rychleji hořet a vytvářet více kouře, který dostanete do těla, aniž byste o tom věděli. Opačný případ, možná i horší, je příliš vysoká vlhkost v humidoru. Doutníky jsou tak přespříliš zvlhčené a hůře hoří. Abyste pak udrželi váš převlhčený doutník hořet, budete popotahovat z doutníku stále častěji a tím se můžete intoxikovat. Alkohol a doutník se také májí společně rádi pouze v určitém množství a velice často spojuje mnoho z nás požitek z doutníku s nějakým alkoholem. Dobrá rada, alkohol pijte u doutníku obezřetně, a to jak do intenzity, tak i do množství. Pokud párujete doutník s vaším oblíbeným alkoholem, kuřte a pijte velice pomalu a užívejte si každou chvilku, kterou jste si pro sebe, svůj drink a svůj doutník vyhradili. Věřím, že pokud se budete výše uvedeným řídit, každý váš zapálený a vykouřený doutník vám přinese jen to příjemné a očekávané.